Sporný bod Brazilský oříšek: trvale tvrdé číslo

Kolekce: Sporný bod Brazilský oříšek: trvale tvrdé číslo

Hluboko v srdci Jižní Ameriky, mezi majestátními vrcholky And a nekonečnými amazonskými pláněmi, ukrývá Bolívie poklad stejně cenný jako drahokam: brazilský ořech. Tento malý zázrak začíná svou pouť v dunivém srdci bolivijského deštného pralesa, kde se stromy brazilských ořechů tyčí vysoko k nebi v divoké harmonii s okolím.
Image of Anna Moscagiuri
Anna Moscagiuri
24.04.2024
Lesedauer: 5 minut

Proč je divočina důležitá

Brazilské ořechy nejsou stádní zvířata: mohou přežívat pouze ve volné přírodě a nelze je pěstovat na typické zemědělské půdě. Proč? Protože žijí ve velmi neobvyklých vztazích se zvířaty, která se vyhýbají plantážím jako takovým. Například květy stromu mají složitý skládací mechanismus, který je třeba zvládnout, aby se člověk dostal k cennému nektaru. Jen několik málo druhů hmyzu je dostatečně silných, aby tuto překážku překonalo. Stromy proto může opylovat pouze speciální hmyz. Podstatou věci je, že tyto druhy by nikdy nezabloudily do člověkem vytvořené pěstební oblasti, protože příliš milují rozmanitost džungle. Svůj nektar hledají nejraději tam, kde jsou všude pestré květy - takže plantáže s brazilskými ořechy jsou prakticky nemožné.

Prchavá krása

Období květu brazilského ořešáku je také kapitola sama pro sebe. Po období dešťů začíná brazilský ořešák kvést po dobu 6-8 týdnů - každý jednotlivý květ se však otevírá přesně jen na jeden den. Pokud není během této doby opylena, spadne na zem a šance je na čas pryč. Pokud krátkou příležitost zachytí hmyz a květ oplodní, vyroste tzv. tobolka, v níž se vytvoří asi 18 jader para ořechu. Během léta se tato struktura vyvine v těžký plod s impozantními jádry a na podzim spadne na zem - kde je netrpělivě očekáván.

Lesní architekti na čtyřech tlapách

Denn neben den kräftigen Insekten sind auch kleine Dschungel-Nager für die Paranussbaum-Population entscheidend: die Agutis lieben Paranüsse, darum knacken und fressen sie sie mit Hochgenuss – und sind auch die Einzigen, die das schaffen. Für schlechte Zeiten graben sie sogar einen Teil ihrer Schätze ein – und finden ihn dann nicht wieder. So tragen sie, ähnlich wie unsere heimischen Eichhörnchen, zur Ausbreitung der Bäume bei. Paranuss, Power-Insekten, Aguti – dieses Trio liefert ein perfektes Beispiel für das feine Zusammenspiel von Flora und Fauna, bei dem der Mensch komplett außen vor ist.

Tropische Urwaldriesen

Der Paranussbaum, oft als „Dino der Ur-Bäume“ bezeichnet, ist ein wahrer Koloss – in vielfacher Hinsicht. Ausgewachsen ragt er mit einer Höhe von bis zu 40 Metern empor und trägt eine Krone, die einen imposanten Durchmesser von 50 Metern erreicht. Neben der Größe beeindruckt der Baum auch mit biblischem Alter: Nicht selten wird ein Paranussbaum 400 Jahre alt. Gemessen daran wirkt die Menge an Nüssen, die er währenddessen produziert, erstaunlich klein. Allerdings nur auf den ersten Blick.

Třída poráží masu

Wenn alles glatt läuft, kann ein Paranussbaum während seines langen Lebens bis zu 8.000 Kapseln ausbilden, die etwa so groß wie Kokosnüsse werden. Daraus ergibt sich eine Menge von etwas über 140.000 Nüssen oder 700 Kilogramm. Aufs Jahr gerechnet sind das keine zwei Kilo reine Nuss. Das mag für einen Baum dieses Kalibers erst mal wenig erscheinen, allerdings muss man zugeben: Jede einzelne Paranuss ist ein Kraftpaket der obersten Liga – ihre Herausbildung ist dementsprechend anstrengend.

Energiebündel mit Überraschungseffekt

Paranüsse haben einen außergewöhnlich hohen Anteil an Vitaminen und Mineralstoffen – vor allem bei Selen hängen sie jede andere Nahrungspflanze eindeutig ab. Zudem bestehen die Nüsse zum größten Teil aus hochwertigen Proteinen und wertvollen Fettsäuren. Mit einem Fettgehalt von ca. 66 Prozent belegt sie den dritten Platz hinter Macadamias und Pekannüssen. Damit ist sie so energiegeladen, dass Einheimische sie sogar „zweckentfremden“: Sie sammeln die Nüsse nicht nur als Nahrung, sondern nutzen ihr brennbares Fett unter anderem auch als Kerzen, um Licht in die Dunkelheit des Waldes zu bringen. Die Paranuss ist damit ein zentraler Pfeiler des Lebens im bolivianischen Regenwald.

Když déšť volá

Sklizeň začíná na konci období sucha a trvá půl roku. Když jsou těžké tobolky zralé, padají s deštěm na zem, což signalizuje začátek sezóny sběru. Sběrači jsou většinou místní obyvatelé, kteří dobře znají pravidla džungle. Během sezóny sběru žijí se svými rodinami v barackách, malých dřevěných chatrčích postavených v typickém amazonském stylu.

Kvalita ostrá jako mačeta

Ořechy se z tobolek uvolňují pomocí mačet a v pytlích se přenášejí na sběrná místa. Odtud jsou odváženy do dalšího největšího města Riberalta. Tam je čeká první kontrola kvality: zkažená jádra se vyhodí, ostatní se umyjí a roztřídí podle velikosti.

Čerstvé nebo zkažené

Pak je čas ořechy zavařit. Protože i zde se tyto zvláštní poklady trochu vymykají: jejich kvalita stojí a padá s jejich čerstvostí. Protože ořechy pocházejí nezpracované přímo z vlhkého deštného pralesa a mají vysoký obsah tuku, je třeba je co nejrychleji usušit. Jinak rychle zplesniví, žluknou nebo obojí.

Páry proti tvrdosti

Außerdem haben Paranüsse eine unglaublich harte Schale, die ohne Werkzeug und Know-how im Grunde nicht zu knacken ist. Unser Trick: der sogenannte Steam-Cooking-Prozess, der wie der gute alte Dampfgarer mit Wasserdampf und Druck arbeitet. Eine Minute reicht, um sie – nach einer nochmaligen Trocknung – endgültig öffnen zu können.

Von Tiny bis Large

Beim letzten Verarbeitungsschritt sortieren die Erntehelfer:innen die Kerne nach Größe – bei der Paranuss der einzige Klassenunterschied. Man unterscheidet von klein nach groß zwischen „Tiny“, „Midget“, „Small“, „Medium“ und „Large“, wobei wir von Seeberger die beiden größten Klassen abnehmen. Kurz bevor unsere sensiblen Nüsschen in lichtundurchlässigen Vakuumbeuteln verpackt und zu uns nach Ulm kommen, heißt es ein letztes Mal: Trocknen und auf Zielfeuchte bringen, damit auf der Reise über den großen Teich sicher nichts schiefgeht.

Zwischen Tradition und Zukunft

Die Mühe der Menschen vor Ort trägt auch Früchte fürs Leben: In den Regionen, in denen die Paranüsse gesammelt und verarbeitet werden, leben Hunderttausende Menschen von der Arbeit rund um den Kern. Das Schlagen der Nüsse mit Maschinen wäre zwar kostengünstiger, dennoch werden nach wie vor Arbeitsplätze für das Knacken von Hand erhalten. Somit können Arbeiter:innen weiter beschäftigt werden, was ihre Lebensgrundlage sichert. Und das sogar nach Ende der Saison: Nach dem Sammeln finden die Erntehelfer:innen in den Verarbeitungsbetrieben eine dauerhaft einträgliche Tätigkeit.

Z koruny džungle na polici s občerstvením

Pěstování, opylování, tvorba, sklizeň, zpracování, balení - brazilské ořechy představují obrovské úsilí pro hmyz, zemědělce, zpracovatele i nás jako dovozce. A naše zajištění kvality pokračuje: než se ořechy dostanou do vašich sáčků na svačinu, podíváme se na ně ještě jednou a ujistíme se, že jsou v perfektním stavu. A teď už to víme: Tato lahodná svačinka sice padá z nebe, ale k labužnickému blahu vede dlouhá cesta daleko od džungle - což všichni velmi rádi přijímáme.

Vaše grandiózní potěšení s dobrým vědomím

Jste to, co jíte. Je tedy logické, že vám ukážeme, jak a kde se vaše svačiny vyrábějí. Ale dost povídání, kde jsou hvězdy? Vezměte siEnergizující brazilské ořechy z nedotčené džungle Bolívie. Zaručeně z dobrého domova a vychované s láskou. <3